Ještě nedávno jsem propagovala názor, že pokud dítě spí, tak se nemá za žádných okolností budit. Nicméně když začal Vítek odpoledne spát třeba až do půl sedmé a pak strašil v posteli až do desíti, tak jsem svůj názor poupravila a začala ho v pět budit.
Vítek bere probouzení relativně statečně - nebrečí, po chvíli se usmívá, ale než se dokonale probere, tak to přece jenom chvíli trvá.
. Ale u nás jakýkoliv odpolední spánek znamená, že dítě nespí v 11 večer a je jedno, v kolik ho probudím
Bránila jsem se tomu dlouho, ale když jednoho dne chytnul nějaký hysterák a musela jsem u něj být až do jedenácti večer, než usnul, tak bylo rozhodnuto. 
2024 ©