Únor 2014

Po náročném vybírání vhodného termínu se zadařilo a přijela se k nám domů podívat Jana se Zdeničkou. Jak už to u nás bývá, tak jsem hned návštěvu vyhnala ven na procházku. Vítek šel do golfek, protože na jeho kočárek se dala korba pro Zdeničku. Zdenička na vesnickém vzduchu během chvíle spokojeně usnula, jen sluníčko jí občas zlobilo a lezlo do očí. číst dál

Už jsem se jednou zmiňovala, že Vítek miluje boty. Díky tomu, že máme nově udělané skříně v předsíni, tak tam máme konečně pořádně uklizeno a můžeme tam pustit i Vítka. Ten se okamžitě vrhá po libovolných botách, nandavá si je na nohy a slastně se v nich prochází. číst dál

Na dnešní procházku jsme vyrazili s oblíbenou motorkou. Ta se mu ale v půli cesty znelíbila, a tak z ní sesedl. Kupodivu jí nenechal ležet, ale odhodlaně si jí vzal a běda, když jsme mu s ní chtěli pomoct. číst dál

Jedna z věcí, která nám ještě na domě chyběla, byla terasa. Abychom ji mohli udělat, tak bylo potřeba nejdřív připravit štěrkový podklad. číst dál

Tak nám utekl další půl rok a slavíme Vítkových 18 měsíců. Za těch posledních šest měsíců o něco vyrostl, přibral a naučil se pár věcí. číst dál

Díky tomu, že už slunce zapadá o něco později, se již občas stává, že Vítek vstává dostatečně včas, abychom ještě na chvíli vyrazili ven.  Dneska se probudil už ve tři, tak bylo jasné, že ven na chvíli musíme. číst dál

Setkání s Dášou jsme si plánovali už pár měsíců a dneska nám to konečně vyšlo. Abychom si to užili všichni, tak jsem vybrala dětskou hernu s kavárnou (Dáša se nejdřív bála, že už Vítka učím hrát na hracích automatech). číst dál

Před nedávnem jsem si stěžovala, že Vítek místo kačera tahá počítačovou myš. Po dvou měsících mohu prohlásit, že už umí tahat i kačera - a dvě kachňátka k tomu. číst dál

Po několika měsících jsme u nás zase mohli přivítat Přemdu s rodiči. Ti se na příchod pořádně připravili - Přemda hned ve dveřích krásně řekl "Vítek Pelikán" a za chvíli následovala Marcelou upečená buchta. číst dál

Během dnešní procházky jsme potkali děti hrající si u potoka. Poklidně kolem nich jdeme a najednou jedno z nich řekne Vítkovi "Jsi zelené prasátko...". Kde na to přišel, jsme nepochopili, Vítek byl zrovna docela čistý (zelenou bundu měl, to ano). číst dál