Leden 2015

Poslední lednový týden jsme se s dětmi vydali na hory do Rokytnice nad Jizerou. Trochu jsme se báli, jak to zvládne Jitka a jak bude probíhat společné spaní v jednom pokoji, ale tyto obavy se vůbec nenaplnily. Jitka tam byla spokojenější než doma - za celou dobu probrečela maximálně dvě hodiny a všichni účastníci "zájezdu" jí za to obdivovali. Úplně nejlépe jí bylo v noci, tři noci prospala úplně v kuse, bez jediného probuzení. Naopak nás budil Vítek, ať už tradičně ráno nebo dokonce i dvakrát v průběhu noci. číst dál

Gymnatické "hrátky" je něco, co mě vždycky bavilo. A není nic lepšího, než se v této zábavě realizovat na dětech. Jen jsem se musela přesunout na druhou stranu - vždy jsem byla ta nošená, teď musím být já ta, kdo nosí. Tak snad už Vítek nebude moc přibírat, aby nám ta zábava dlouho vydržela. číst dál

Vítkův odpolední spánek je stále větší a větší dobrodružství. Úspěšnost, že usne, se stále snižuje, nicméně i když neusne, tak si tam dokáže až dvě hodiny sám hrát a já mám klid. Tedy až do té doby, než pro něj zajdu a zjistím, co napáchal za škody. číst dál

To si takhle jednoho dne Vítek osedlal svého otce. A protože Vítek není žádné ořezávátko, tak Tomáš rovnou nasadil level pro pokročilé. číst dál

Když bylo Vítkovi tolik co Jitce, tak vznikly krásně roztomilé fotky jeho v čepičce. Pokusila jsem se proto tento úspěch zopakovat, i když podmínky byly úplně jiné - fotila jsem tentokrát doma, takže čepička byla jen naoko. A i to miminko vypadá (alespoň já myslím) úplně jinak. číst dál

Ráno měl zase Vítek vůči ségře tulivou. Tulil se a tulil a kdybych nezasáhla, tak by Jitku samou láskou klidně umačkal :-) číst dál

Zatímco při minulém bobování se Vítek ještě sám bál a vyžadoval naší přítomnost, tentokrát se již odvážil a jezdil sám. Do kopce se ale nechal ochotně od Tomáše tahat. V mém případě si naštěstí nechal vysvětlit, že maminka nemá dost síly a musí makat sám. číst dál

Ranní pití mlíčka je asi něco, čeho se Vítek jen tak nevzdá. Akorát poslední dobou u toho nedokáže v klidu ležet, pobíhá s flaškou všude možně a trvá mu to tak pěkně dlouho. číst dál

Druhý měsíc svého života nám Jitka dala najevo, že už rozhodně není novorozenec. Zatímco první měsíc jsem jí musela přes den budit, aby se vůbec najedla, tento měsíc se už budila sama a často mnohem dříve, než bych si přála. Byla také mnohem více vzhůru, což způsobilo větší množství breku (nicméně to je stále hodné miminko). V noci naopak více spí, nakojí se a sama hned usne. číst dál

Schovávání Vítka poslední dobou hodně baví. Jedním z míst, kam se rád ukrývá je domeček z konferenčního stolu a deky. číst dál