Přes velké obavy a několik nočních můr se nám podařilo obě cesty letadlem celkem dobře zvládnout. Dvouhodinové čekání na letišti jsme přestáli díky motorce, na které drandil po celém letišti a my se jen po odbavení modlili, aby nám neproklouzl zpátky. Odbavení samotné jsme si taky užili, neboť paní zvolila metodu - jednou pípneš, jsi náš (bez ohledu na to, že už pak nepípáš). Takže nejenže prošacovali mě včetně bot, ale také Vítka, který z toho byl pěkně vykulený. Letadlo samotné jsme dali díky zásobám křupek a sušenek, jinak se nudil a prudil.
číst dál