Srpen 2015

Tomášův kolega z práce nás nalákal na sobotní tankový den v nedalekých Lešanech. Zlákat jsme se nechali a s předstihem tam vyrazili. Když jsme čtyři km před cílem vjeli do kolony, tak jsme to sváděli na úzkou silnici a kamion. Nicméně po dvou kilometrech a půl hodině jsme stále stáli, a tak jsme to raději vzdali. číst dál

Jitka umí stát teprve chvíli, a tak musí trénovat. Dneska si jako nejlepší oporu zvolila plot mezi námi a sousedy. K sousedům vydržel koukat snad půl hodiny. Snad nám tím nechce něco naznačit... číst dál

Už je to pár týdnů, co máme velkou vanu. Vítek si jí zamiloval a už neprotestuje, že se má jít koupat. Naopak je rozčílený, když se koupat nemůže. I Jitka tam je velice spokojená. číst dál

Vypustit Jitku na zahradu rozhodně není odpočinková činnost. Její oblíbenou hračkou jsou totiž kameny, které máme vyskládané kolem celého baráku. Během chvilky k nim Jitka zamíří a vybraný kámen si okamžitě strčí do pusy. A když se jí tam celý nevejde, tak do něj aspoň kouše, což vydává velice "příjemné" zvuky. číst dál

Již potřetí jsem udělala Vítkovi dort, aby mohl náležitě oslavit své narozeniny. V sobotní parné dopoledne se u nás proto sjeli obě Vítkovy babičky i dědové, abychom na to slavení nebyli sami a Vítek si to užil se vším všudy. číst dál

Dopoledne jsem se já, děti a můj táta vydali na výlet za prababičkama do domova pro seniory. Máme je tam už obě, jen každou v jiné budově. Nejprve jsme se rozdělili - já šla s Jitkou za jednou a táta s Vítkem za druhou. Jitka udělala babičce velkou radost a vykouzlila jí vzácný úsměv na tváři. číst dál

Hned ráno jsem vypustila děti ven, ať si to tam užijou, dokud není vedro. Jitka se hned hnala do bazénku, ale každý její pokus se mi podařilo zmařit. Až mě Vítek vyzval na závody a než jsme uběhli asi 20 metrů, tak tam vlezla. Oblečená, v plence, ale šťastná, že konečně dosáhla svého :-) číst dál

Naše rodinné focení v poli jsme stihli jen tak tak. Dneska totiž na pole vyjel kombajn a do večera bylo po obilí. Byli jsme naštěstí zrovna doma, tak jsem vytáhla Vítka podívat se. O kombajnu si spolu často čteme, tak jsem byla ráda, že měl konečně možnost se na něj podívat naživo. číst dál

Frnk, frnk, další měsíc uběhl. A tento byl u Jitky ve znamení velkých změn a pokroků. Ještě před dovolenou to na žádné změny nevypadalo, ale horský vzduch jí nakopl k velkým změnám. Domů přijela lezoucí (teď už leze jako drak) a stojící (zatím pochopitelně jen s oporou a třesoucíma se nožičkama). číst dál