Abychom už nemuseli lézt do auta kufrem, tak jsem se dneska objednala do autoopravny. Po odevzdání auta jsem spícího Vítka přendala do kočáru a pěšky se vydala za dejvickou babičkou. Cesta byla nejen do kopce, ale pěkně zasněžená, takže jsem si pěkně zafuněla.
Babička návštěvu nečekala, ale i tak jí udělala radost. Doma byla i Vítkova teta Katka a potencionální strejda Honza. Po hodině pobytu volal pán ze servisu, že auto je opravené. Rychle jsem do sebe ještě hodila polévku a rychlým tempem vyrazila. Auto skutečně opravné bylo, třikrát hurá.
Večer jsem si opět šla zacvičit a Tomáš nelenil a natočil Vítka při krmení z láhve, kterou si už sám držel.
a je vidět, že mu moc chutná
2024 ©