Tak se nám Vítek zakulatil až na věk krásných deset měsíců a váhu deset kilo. Na délku mu sestřička naměřila 77cm. Zároveň jsme se se sestřičkou a doktorkou rozloučili, neboť přecházíme k novému doktorovi u nás na vesnici.
Vítek leze jako drak, staví se o všechno a obchází co jde i nejde. Párkrát se už ve stoji pustil a pár vteřin stál bez opory. Na paci paci nám zatím prdí, ale "berany duc" ho baví, ani u toho nemusím říkat "berany duc". V koupací vaničce jsem mu před pár dny neuváženě ukázala, že se tam nemusí jen ležet a od té doby si už lehnout odmítá. Ležet odmítá i při přebalování, z kterého se za poslední měsíc stal pekelný boj.
Noc prospí stále celou a pár dní už dokonce večer usíná sám. Jen ráno se budí pořád v nekřesťanskou hodinu. Jídlo stále baští všechno, i když ho už u toho ruší spousta zajímavějších věcí. Zuby stále nemá, ale dole se mu už rýsují jedničky, tak snad to nakonec nebude bezzubec.
Oblíbeným slovem je jasně bábá. Občas řekne táta, naznačí děda, ale máme z jeho slovníku totálně zmizela.
Vítek je teda dlouhán
2024 ©