Sedíme si takhle s Tomem na terase, nahříváme kosti a říkáme si, že už bychom měli toho Vítka jít konečně vzbudit. V tom zavrzají dveře a co nevidíme: Vítek s úsměvem na rtech k nám suverénně kráčí. Ani jeden nevíme jak reagovat, jsme v šoku.
Po částečném vzpamatování se nastává druhý šok, když se jdeme podívat nahoru, jestli tam náhodou něco neprovedl. V jeho pokoji nelézáme postýlku na druhé straně pokoje než obvykle. Vše kromě matrace (včetně prostěradla) je vyházené ven. Matrace je otočená napříč - čímž se vysvětluje, jak se dostal ven.
. Nicméně já bych zešílela z představy, že šel sám z těch vašich schodů... Já jsem asi schodový paranoik, ale ještě teď se u Přemka bojím, kdy má jít ze schodů sám 
2024 ©