V sobotu již tradičně vyrazil Tomáš na stavbu a protože to bral přes Vršovice, tak jsem se svezla s ním, aby si Vítka zase mohla užít babička. Zatímco v noci pěkně zlobil a vstával už v 5 ráno (jsem ten noční režim asi ve včerejším článku zakřikla), tak u babičky byl nejhodnější miminko - nejdřív usnul na čtyři hodiny a po jídle na další dvě. Během těch mu babička mimo jiné ukázala, kde mamka chodila do školy :-) Ale i po probuzení vydržel krásně v klidu a já tak měla konečně božský klid na několik hodin.
V pět už si pro nás přijel Tomáš. V autě byl Vítek celkem v klidu a když začal brečet, tak jsme zrovna najeli na kostky, což ho uklidnilo tak, že za chvíli na chvíli usnul. Doma si pak musel dohnat svůj brečíčí deficit, Usnul ale už před devátou, což je skoro rekord.
2024 ©