Ráno byl Vítek skoro na minutu standardní. Vstával v 6:20, takže budík jsme opět nevyužili. Pak Tomáš odjel na stavbu, aby Vítek měl co nejdříve vlastní pokoj (nebo spíš my?).
Po několikanásobném krmení (jako by nejedl roky...) mi usnul na klíně. Ale protože už nebyl v kazajce (přece jenom by pro jeho motorický vývoj nebylo to pravé, kdyby nemohl rukama pohnout jak je den dlouhý), tak kolem sebe mlátil rukama, že se každou chvíli toho lekl a vzbudil. Samozřejmě hladový :-D Až po poledni pořádně zabral, na 3,5 hodiny.
Pak měl svojí standardní čtyřhodinovou nespavou, ale v kočárku mi vydržel půl hodiny v kuse koukat a nebrečet, což je můj osobní rekord. Když už se mu cesta znelíbila, tak jsem s ním ještě chvíli drandila přes hrbolky. Tam se uklidnil, ale jen na chvíli, pak ho přemohl hlad.
Za chvíli už přišel domů Tomáš, tak mi pomohl s utěšováním a tím mi umožnil se najíst a umýt. Uspat se nám ho podařilo v 8 večer, což je značně nestandardní čas, tak jsem zvědavá, jaká bude noc.
2024 ©