Dneska nebyl Vítkův den. Začalo to tím, že si v noci přidal jedno krmení navíc. Ráno vstal sice "až" v půl sedmé, ale blbou nohou. Hned nám začal vysvětlovat, jak se mu na tom světě nelíbí a vydrželo mu to s dvěma přestávkama na spaní až do večera. Co jsem to počítala, tak jsem strávila cca 7 hodin jeho utěšováním (resp. ráno mi pomohl Tomáš a večer mamka), které bylo více či spíše méně úspěšné.
Dokonce ani návštěva babičky nezabrala. Sice se na ní po jejím příchodu usmál a vydržel být skoro půl hodiny v klidu, ale další dvě hodiny brečel a brečel a babička konečně pochopila, proč jsem někdy tak psychicky vyřízená.
Stejně jako minulý týden zatím Vítek drží sestupnou tendenci spánku v pracovní týden - kdy v pondělí naspí nejvíc hodin a až do pátku to postupně snižuje.