Vítek byl tak nadšený na další den, kdy je mu taťka k dispozici, že se opět probudil už v půl páté ráno a ne a ne usnout znova. Nutno ale přiznat, že ráno byl úžasný, rozdal nám několik úsměvů, když se tulil s Tomášem. Jen víc a víc takových chvil!
Stejně jako minulou neděli jsme i tuto vyrazili na domeček. Já zkontrolovala, jak pěkně se srovnala hlína na pozemku a postavil komín. Když Vítek usnul, tak jsme vyjeli s kočárkem na oběd a pak na procházku. Na té se probudil, tak jsem ho v klidu přírody nakrmila, ale nějak ho to neuspokojilo a řval dál. Přestal až když jsem ho vzala do náruče. Že by se mu konečně začalo u mě líbit?
Cestu autem domů celou prospal, ale hned po zastavení se tradičně probudil. V autě ho to zpravidla vždy pěkně uspává (i když je to velký bojovník a vytuhne třeba až dvě minuty před koncem jízdy), ale bohužel se vždy probudí maximálně po několika minutách po zastavení.
Večer se mu jít spát něchtělo, ale nakonec jsem ho tím prsem udolala. Už vím, proč se říká "ženské zbraně" :-)
2024 ©