Po obědě jsem si řekla, že vyvedu Vítka na procházku v kočárku. Po nachystání všeho jsem zjistila, že nejede výtah a 4 patra fakt kočár nosit nebudu. Naštvaně jsem se vrátila. Pak mě napadlo ho dát do šátku a vyrazit ven takto. Po čtvrt hodině se mu podařilo uklidnit a zabrat, tak jsem s ním další hodinu a čtvrt kroužila po Řepích. Vzbudil se, až když jsem si zmožená sedla na lavičku před barákem.
Procházka měla nicméně několik negativ: nějak jsem si předem nevšimla, že je jasná obloha a dalo mi dost práce Vítka schovat před sluníčkem; bylo vedro, takže jsme byli oba zpocený jak čuňátka; šátek jsem špatně utáhla a Vítek se zkroutil do takové polohy, že by mě 9 z 10 fyzioterapeutů nechalo okamžitě zavřít; vybrala jsem si trasu, kde se skládalo lešení, sudy s pivem a kácely stromy - což jsou jistě záslužné činnosti, ale dosti hlučné.
Po práci přišla na návštěvu mamka, tak jsem si mohla zase jednou skočit v klidu do krámu nakoupit a dokonce i sníst zmrzlinu na lavičce :-)
))
Nosim nasvislo, to mu vic vyhovuje, kolibka se neujala. 
2024 ©