S Jitkou někdy zažíváme věci, o kterých jsme si s Vítkem mohli nechat jen zdát. Jednou z takových věcí je spánek. Vítka se při spaní nesměl nikdo dotknout, aby se nevzbudil. S Jitkou se nám často povede (i když 100% úspěch to také nemá), že usne v manduce a když přijdeme domů, tak jí jen odložíme na sedačku, ona si spokojeně zadudlá a spí jak dudek dál.