I přes sněhové závěje jsme se odpoledne vydali na stavbu. Když jsme přijeli, tak jsme dali Vítka do kočárku, dali mu hračku a šli počítat potřebné zásuvky. Ale to nám neprošlo. Jak jsme se vzdálili, tak začal brečet a přestal jedině, když jsme s ním kroužili po baráku nebo na něj dělali opičky.
Nicméně budoucí domov ukázat své výhody v okamžiku, když jsme šli nakoupit a Vítek během cesty usnul. Zaparkovali jsme ho v budoucí garáži a mohli si jít v klidu po svých. A Vítek spal a spal a my si mezitím zařídili vše, co bylo potřeba. Až když už nebylo co dělat a pomalu se začalo stmívat, tak jsme smutně vykročili, že ho musíme vzbudit. Ale to nás chlapec překvapil, neboť už na nás valil svá modrá kukadla.
2024 ©