Dneska se byl Vítek opět podívat po nějaké době na prababičku s pradědečkem. Tentokrát jsme ho již nenechali na gauči, ale dostal vymezený prostor na zemi, z kterého kupodivu ani neutekl. Předvedl tam, jak už se umí plazit, dostat se do kleku i zacouvat pod křeslo. Lezení pod křeslo i klek předvedl i doma.
Foťák ho stále fascinuje a nejraději by mi dal obličej až do objektivu. Jeho novou vášní se pak staly tkaničky všeho druhu (včetně elektrických kabelů).