"Když nejde Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi."
Vítek už nějakou tu chvíli není horou, která by jen odevzdaně ležela na místě, už se dostane, kam potřebuje. A tak když se mu zachce maminky, tak se za ní zkrátka doplazí. Novou hračkou se mu tak stala moje pracovní židle, na které sedím. Vítek si hraje s její páčkou (zatím mě naštěstí dolů neposlal) a kouká na mě skrz opěrátko na ruku.
Dalším jeho oblíbeným místem je prostor pod věšákem prádla, který se nachází na strategickém místě. Hned vedle je hrací deka, klec s osmačkama, které pozoruje i zásoba plenek, s kterými si rád hraje.