S kým jiným bychom měli poprvé grilovat než s těmi, kdo nám gril věnovali, tedy s Romčou a Ondrou. Abychom si před tím pořádně vyprázdnili žaludky, tak nám pánové naplánovali procházku, z které nakonec byl čtrnáctikilometrový výlet v pěkně teplém počasí. Po návratu jsme tak nejdřív chvíli bezmocně leželi, než jsme se zmohli k nějaké další aktivitě.
Založení ohně pro grilování se ukázalo jako docela záludné a trvalo celou dobu Vítkova odpoledního spánku. Ale zadařilo se a mohli jsme dát grilovat maso a zeleninu. Báli jsme se, že Vítek okamžitě na gril poleze, ale pískoviště, hlína a kytičky ho naštěstí dostatečně zabavili a my si tak mohli v klidu pochutnat.