Od půlky září chodí Vítek do školky. Vzhledem k tomu, že jiné děti nevyhledává, tak nadšením úplně nehýří. Nicméně i přesto, že ráno mívá zpravidla hysterák, že tam nechce, tak po vyzvednutí mi říká, jak se mu tam líbilo. Poslední dobou mi dokonce nadává, když pro něj přijdu (ale na ranní hysteráky to bohužel vliv nemá).
Ani dneska se mu se mnou domů nechtělo. Výjimečně jsem pro něj nepřijela autem, ale pěšky s Jitkou v kočárku. Cesta zpátky byla pěkně dlouhá, neboť jsem šli alejí, kde rostou ořešáky a Vítek musel posbírat všechny ořechy v jeho dohledu. Každopádně dva kilometry dlouhá procházka se mu líbila, cestou ani jednou neřekl, že už nemá sílu (s tím jsem měla problém spíš já, neboť táhnout Jitku v kočárku do kopce už není žádná sranda).
2024 ©