Protože se Vítek začal v noci budit příliš často, tak jsem vyvodila, že hlady to být nemůže, když před den vydrží minimálně o hodinu déle. A tak jsem se ho snažila uspokojit dudlíkem do chvíle, než už měl na jídlo "nárok". A dneska se podařilo, že po nějaké době dudlání usnul a probudil se až v době druhého krmení. Navíc dopoledne usnul chvíli před časem dopoledního kojení a spal tak dlouho, že vynechal i toto kojení. Tak snad v něm nevypěstuju miminčího anorektika.
Odpoledne jsem s ním šla do blízkého Hornbachu. Vítek projevil stejný zájem o zařízení domácnosti jako jeho otec, protože usnul za chvilku procházení mezi regály. Já se tak v klidu mohla pokochat a při odchodu si dát asi poslední letošní zmrzku.