Dneska se Vítkovi prarodiče vraceli z dovolené a protože byl Vítek hodný, tak jsem se nabídla, že je s Vítkem vyzvednu na letišti. Jak jsem jim to řekla, tak spustil, takže je přivítal svým obvyklým způsobem, ale pak už byl naštěstí klidnější. Děda si tak zase po dlouhé době mohl prohlédnout jeho oči - zná ho buď spícího nebo řvacího. Babička zase tvrdila, jak se za ten týden změnil. Odpoledne jsem vyzvedla Tomáše v práci a jelo se domů. Takže jsme si dneska pěkně zataxikařili.