Že bude na Vánoce sníh jsme nečekali. Ale že budeme venku běhat v mikině a bude nám fajn, tak to už vůbec ne. Každopádně to bylo několik velice příjemných dnů, které jsme si užili jak to šlo. Vítek trénoval na kole a dokonce i my s Tomášem jsme si poprvé v životě vyrazili v prosinci na kole a ujeli dvacet kilometrů.
Na fotce jsou pak hrátky s autíčkem na dálkové ovládání, které musel Ježíšek Vítkovi na přání Tomáše nutně přinést. Před Jitkou se s ním moc jezdit nedá, jelikož za ním běhá, chytá ho a žužlá. Počkali jsme tak, až usne a zkusili ho pěkně venku na terase. Ovládání Vítkovi i přes pilný trénink ze strany jeho otce moc nejde. Ale běhat za ním, to by mu šlo, to jo :-)