Šlapací kolo máme už v garáži dlouho, ale teprve teď mu Vítek přišel na chuť. Vděčíme za to naší obci, která nám před domem konečně udělala silnici a za tréninkem tak stačí jen vylézt ven. Prvně Tomáš s Vítkem trénoval jen kolem bloku, hlavně na jednom kousku rovinky, kde si ho mohl dovolit na chvíli pustit samotného, což můžete vidět i na videu.
Během Vánoc jsme se odvážili vydat i na dělší trasy. Nejdřív na čtyřkilometrovou po vesnici a pak na sedmikilometrovou po sázavských lesích. Vítek za celou dobu neslezl z kola a ani do kopce neprskal, neboť měl pohon. Bohužel se ještě nenaučil brzdit a z kopce zásadně šlape jak to jde, rekordní rychlost byla 17km/h. Přesto jsme za celý výlet byli nejvíc unavení já a Tomáš. Tomáš musel běžet s Vítkem a tlačit ho do kopců a já funěla za Jitkou v kočárku, který se už taky pěkně proveze.