Jaké bylo ráno moje ráno překvapení, když jsem koukla ven a bylo bílo. Vítkovi jsem to hned po probuzení ukázala a ten se na sníh nemohl vynadívat - bůhví, jestli si ho z minulé zimy ještě pamatuje. Když se naskytla příležitost, tak jsem s ním hned vyrazila ven, aby si ho mohl prohlédnout zblízka.
Kromě sněhu bylo venku i spousta ledu, který na lavičce vytvořil krásné rampouchy. Než jsem ale stihla dojít domů pro foťák, tak je Vítek všechny "otrhal" a já už mohla vyfotit akorát jejich hromádku. Postavili jsme dva sněhuláky, konečně Vítek ví, jak vypadají ve skutečnosti. Názorně jsme si také ukázali, jak sníh dokáže rychle zmizet - to když ho Vítek počůral.
Dnešní den byl zároveň malými narozeninami pro Jitku, která oslavila první měsíc na světě. Oproti mým děsivým představám proběhl naprosto pohodově, protože Jitka je prozatím úžasné miminko. Prospí většinu dne a když nespí, tak je zpravidla v klidu. A i když brečí, tak jen chvilku a hlavně se dá uklidnit. První tři týdny moc nerozlišovala mezi dnem a nocí, ale poslední dny v noci hned po kojení zase usíná.
Proběhlo i nezbytné domácí měření. Na váze se Jitka už dost mrskala, odhaduji to ale tak na 4,1 kila. Do délky se vytáhla na 57cm. Zatím to tedy je vysoká, hubená, modrooká slečna :-) Z dovedností toho zatím moc neumí, ale už trošku fixuje očima a v leže na bříšku občas zvedne malinko hlavičku.
2024 ©