Počasí nám stále přeje, tak jsme mohli opět ujít pár kilometrů přírodou. Bohužel Vítek naše nadšení z procházky tak úplně nesdílel a pěkně se Tomášovi na zádech ošíval. Na chvíli jsme ho pustili, aby šel po svých, ale za chvíli jsme ho zase dávali na záda, jelikož cesta byla pekelně rozbahněná a o bahenní kouli kojeneckých rozměrů jsme nestáli. Ke konci cesty se už Vítek vrtěl tak, že z toho vznikla pozice, kterou můžete vidět na fotce.
Večer jsme pak opět přivítali dámskou přesilu. Vítek se ze začátku holek stranil, ale už po čtvrt hodině se přidal k jejich řádění. Nebude to asi dlouho trvat a holky budou mít rovnocenného parťáka.