Mateřská mi pomalu končí a já musela začít zkoumat, jak si požádat o rodičovský příspěvek. Zabralo mi to několik hodin pátrání po netu, cože a jakže si mám zařídit. Jako veškerá administrativa to nejde jednoduše, ale musí se na dva úřady. Na první (sociálka) jsem zašla dneska. Naštěstí jsem si mohla vybrat jakoukoliv sociálku v Praze, a tak jsem zvolila tu, kterou mám jen čtvrthodinky busem.
Ač jsem si cestu nastudovala předem, realita mě nějak zaskočila a já skoro půlhodiny bloumala sídlištěm. Ještěže jsem měla manžela na telefonu.
Vítek usnul už při výstupu z autobusu, spal i na úřadě, cestou zpátky v autobusu, v drogerii taky spal, ale jak jsem s ní sjela dva schody k baráku, tak okamžitě otevřel oči. Má na ten barák asi nějaký vnitřní radar, ještě nikdy se mi ho domů nepodařilo přivézt spícího, ať se sebevíc snažím být opatrná. Třeba u babičky to zvládá a to tam není nájezd pro kočárek, zato asi deset schodů a drcání přes ně ho stejně neprobere.
A nakonec fotodůkaz, že na bříšku už je spokojen.