Už několik týdnů nám bylo jasné, že Vítek musí na stříhání vlasů. Ale moc se nám do toho nechtělo, a tak vlasy rostly a rostly. Dneska jsem před Vítkem ze srandy prohodila, že ho ostříháme mašinkou. Vítek byl myšlenkou nadšený a hned si pro jeden vláček běžel. Vysvětlili jsme mu, že myslíme jinou mašinku a ukázali jsme mu jí. To jeho nadšení nezmenšilo. A jelikož škemral dlouho a i Tomáš byl nápadem nadšený, tak jsem svolila, že ho mašinkou ostříhám.
V koupelně jsme udělali malé kadeřnické studio a mohlo se na to. Hned po prvním dotyku mašinky bylo jasné, že to rozhodně jednoduché nebude. Mašinka Vítka lochtala, a tak se svíjel, co to šlo. Ale až na tento nepraktický zádrhel ho to moc bavilo a nechal mě pracovat až do konce.