Vítkův odpolední spánek je stále větší a větší dobrodružství. Úspěšnost, že usne, se stále snižuje, nicméně i když neusne, tak si tam dokáže až dvě hodiny sám hrát a já mám klid. Tedy až do té doby, než pro něj zajdu a zjistím, co napáchal za škody.
Hitem posledních dní je sundat si plenku (je už přece "velkej kluk"), usnout a následně se vyčůrat do postele. Což ho probudí a jeho nálada je pak mizerná až do večera. Dneska ale zvolil trochu jiný postup. Postýlku si odšoupal až ke skříňce s jeho oblečením, vykrámoval jí, rozbalil ještě zabalené tepláky obří velikosti (na fotce to není vidět, ale má je aspoň o deset centimetrů pod chodidla) a oblékl si je.