Před Vánoci jsem dostala od sousedky Šárky nabídku, abych s ní a s jejím Matyášem strávila pár dní na chatě v Herlíkovicích. A protože se mi představa několika dní strávených na horském vzduchu zamlouvala, tak jsme tátu nechali samotného doma a vyrazili.
Sněhu bohužel už moc nebylo a postupem času jen ubýval. Ale i to málo stačilo, aby se s ním Vítek seznámil. Ze začátku mu po něm vůbec chodit nešlo a každou chvíli byl na zemi. Časem sice stabilitu získal, ale nadšený z něj rozhodně nebyl. To bobování ho bavilo o něco víc. Párkrát se na bobech sklouzl z kopečka a hodně času strávil tím, že jsem ho na nich táhla.
Na chatě se Vítkovi líbilo, zvláště Matyášovy hračky, které pro něj byly nové. "Bohužel" někdy si s nimi chtěl hrát sám Matyáš a Vítek najednou zažil, že mu někdo něco bere. A hned byl hysterák na světě. A nejednou :-) Kluci se od sebe ale i něco naučili - Vítek učil Matyáše "co to je?" a Matyáš Víťu "ne".
2024 ©