Tento víkend jsme Vítka opět vylifrovali k babičce s dědou. Nutno přiznat, že Vítkovi se po nás vůbec nestýská. Ale jak by se mu taky mohlo, když ho babička s dědou pořád něčím baví, že nemá na nějaké stýskání vůbec čas. I tentokrát ho vzali mimo jiné na krmení labutí. Jak došli na Karlův most, tak prý Vítek roztáhl křídla a mával a mával. Pamět má evidentně velmi dobrou.
Zatímco Vítek po náročné sobotě spal, my s Tomem jsme vyrazili na ples. Byl nekuřácký a konečně tam pár lidí umělo tancovat něco jiného než disco. Bohužel kapela nic moc jiného než disko hrát neuměla, a tak nezbývalo, než si v těch disko hitech nějaký ten standard najít - nebylo tak výjimkou, že na jednu píseň se tancovalo hned několik druhů tanců.
Součástí plesu byla i tombola. Zajímalo mě hned, jaká je první cena a když jsem to zjistila, tak jsem prohlásila, že to musíme mít - parádní hasičské auto. Koupili jsme deset lístků a třetí z nich byl vítězný. Jaká byla naše radost, když se tam na nás usmívalo číslo 1! Ve zbytku lístků to vypadalo, že už nic nebude, ale na poslední pokus jsme našli třináctku. Čekala jsem nějaký erotický kalendář, ale jaké bylo příjemné překvapení, když jsme zjistili, že je to také hračka - mluvící maňásek František z kouzelné školky. Tenhle víkend nám Vítek rozhodně nemůže vyčítat, že jsme si udělali volno.
2024 ©