Od nového roku nás Vítek překvapuje svým spánkovým režimem (a to jsme zvyklí na ledacos). Dneska vytvořil svůj nový rekord, když vstal už v 5.20. Jelikož mi bylo jasné, že dopolední procházku po svých by únavou sabotoval, tak jsem ho dala do kočáru.
Po několika minutách jízdy začal mrkat a bylo jasné, že spánek se blíží, ač standardně usíná o několik hodin později. Za chvíli to skutečně zalomil. Snažila jsem se mu aspoň pohodlně opřít hlavu, ale každý můj pokus byl oceněn hysterickým výlevem, ať ho neotravuju, že spí. Nechala jsem mu tedy hlavu dle jeho podivných preferencí a vrátila se k domovu.
Bez jediného náznaku vyrušení jsem ho i přes hlučnější garážová vrata umístila do garáže a čekala až se probudí. A za chvíli se skutečně řev linul barákem. Bez ztrácení času jsem ho rychle vysvlékla z nejnutnějšího a rovnou ho při tom odnášela do pokoje. Tam jsem ho zanechala s panem Pelikánem, v jehož objetí během chviličky usnul a spal další dvě hodiny.