Dopoledne se konalo první poprvé. Vzali jsme Vítka do obchodního centra na Zličín. Ne že bychom z něj chtěli vychovat nákupního maniaka, ale už to bylo nutné. Ač měl už čas spánku, tak ho obchody zaujaly natolik, že přes hodinu vydržel nespat a ani jednou si nezastěžovat.
V poledne bylo druhé poprvé. Už dvakrát předtím jsem mu zkusila dát uvařené ovesné vločky (aby si zvykl na lepek). Pokaždé jsem ale tak akorát upatlala vše kolem a v žaludku neskončilo nic. Díky předchozímu nákupu jsem však byla dnes vybavena mixérem a vločky mu rozmixovala. To už se mu líbilo a několik lžiček spolkl. Ale nejvíc nadšený byl ze lžičky, kterou si sám strkal do pusy.
Po obědě jsme sbalili téměř celý byt, naskládali ho do auta a vyrazili na třetí dnešní poprvé: hory. Vítek po předchozích několika hodinách bdění usnul ještě než jsme dorazili na první semafor a spal celou cestu. Po příjezdu jsme ještě nasedli na sněžný skútr, protože jinak se na hotel dostat v zimě nedá. To se Vítkovi moc líbilo. Na hotelu jsme se ubytovali, vyzkoušeli místní restauraci a k večeru se k nám konečně přidali i kolegové z práce, s kterými jsem kecala až do druhého dne.
2024 ©