Dopoledne jsem šla s Vítkem na kontrolu na rehabilitaci. Časově to vyšlo dost blbě, začal mi usínat pět minut před vyšetřením. Na tom se ale i přes tuto nepříjemnost choval naštěstí dobře, doktorka ani neshledala žádné závažnější nedostatky. Ale už jsem se tam jednou dostali, takže nás jentak nepustí a musím s ním posilovat šikmé břišní svaly.
Odpoledne jsem šla na vycházku "naslepo" s jinou Řepandou, se kterou jsme se den předtím domluvila na fóru. Opět mi to časově nevyšlo a Vítka jsem znovu přetáhla v naději, že usne v kočárku jako obvykle. Ale Vítek byl asi nadšen nový hlasem, který ještě nezná a za víc jak hodinu ani oka nezamhouřil. Doma jsem ho proto hned šupla do postele, aby už konečně spal. To se ale mladému pánovi nechtělo, zato se mu chtělo vyskočit z postýlky za mnou. Bočnice asi bude muset jít v nejbližší době nahoru :-(
A byla aspoň fajn? Já se takhle seznámila s jednou velmi milou a chytrou paní, co má stejně starý dítě jako Přemda, takže seznamování po internetu stále nezatracuju (spíš naopak)
Ono chodit pořád téměř to samé s tvorem, s kterým si moc nepokecám, mně moc nebaví... 
2024 ©