Dopoledne Vítek odmítal spát, asi proto, že ráno vstával "až" v 6. Opsalý sice byl, ale než by pokojně usnul, to si raději vyřve hlasivky. Po několika neúspěšných pokusech o uspání jsem proto vytáhla kočár a vyrazila ven.
Po cca čtvrt hodině jízdy Vítek konečně usnul a zrovna na ideální místě. Tak jsem toho využila, zaparkovala a s knížkou si sedla a chytala první letošní sluneční paprsky. Ale to by nebyl Vítek, aby mě to nechal vychutnat a za půl hodinky už zase koukal.