V květnu jsme Vrabčákům během jednoho víkendu představili naší chatu a jelikož je její stav neodradil, tak za námi přijeli na celý týden. Z toho měly děti samozřejmě radost, neboť mohly zejména s Olí pěkně řádit a na nudu nebyl čas. Navíc jsme jim program zpestřovali nezbytnými výlety po okolí.
V neděli jsme si dali první zahřívací výlet k troskám kostela sv. Mikuláše. Měl to být krátký výlet, aby Vrabčáci zkusili, jestli jim děti na kole vůbec vydrží. Nakonec z toho bylo 17km, neboť jsme to nějak špatně naměřili na mapě. Ale dobrý, děti to zvládly a my taky.
V pondělí jsme si dali trošku kultury - zajeli jsme do Mariánek. Nejdřív jsme se podívali na fontánu, následovala "povinná" oplatka, ochutnání vody z vřídel (nechápu, jak to může dětem chutnat) a malá procházka po parku. Poté jsme se autem přesunuli na Kladskou, kde jsme obešli (v případě dětí spíše oběhli) celý místní okruh. Na závěřečném odpočívadle jsme se nadlábli sušenek a děti (a Tom) zkoušely, jak daleko doskočí.
Na úterý jsme naplánovali "velký" výlet na Tři kříže. První zastávka byla u Dlouhé stoky, kam děti nadšeně házely lesní nepořádek a děsily nás možností, že do potoka zahučí. Další zastávka byla neplánovaná - to když Olí za jízdy vystoupila z kola. Naštěstí jen udělala pár sudů po zemi a nic se jinak nestalo, ale přemluvit jí k další jízdě bylo náročné. Pár minut poté jsme už byli u krásného Mýtského rybníka, kde nešlo jinak, než si dát pořádnou svačinu. Pak jsme pokračovali na Tři kříže a protější Upolínovou louku. Odtamtud jsme už jen jeli domů, protože děti toho měli tak akorát - najeli jsme 27km a trvalo nám to 4 a půl hodiny.
Další den jsme raději kola nechali doma a vydali se na pěší procházku na Krásenskou rozhlednu. Cestou tam měly děti nějak přehršel energie a přestože byla cesta do kopce, tak makaly a ty 2 kilometry ušly za necelou hodinu, což je na ně velký úspěch. Za odměnu tak mohly vylézt ještě pár schodů na kamennou rozhlednu a podívat se po kraji.
I další den jsme nechali kola ladem a vydali se do Bečova do Botanické zahrady. Plánovali jsme to jako výlet na chvilku, že to tak zajímavé nebude a nakonec jsme tam strávili několik hodin. Prvně nás zaujaly lodičky na rybníku, které byly volně k půjčení, což jsme si nemohli nechat ujít a děti se tak poprvé svezly na lodi. Pak jsme zavítali na místní hřiště, kde jsme si mimojiné vyzkoušeli bosou stezku. Následovala procházka po zahradě. Vrcholem ovšem bylo, že sluníčko parádně hřálo a my si tak mohli dovolit nechat děti blbnout v rybníku, kde na kousku byla dokonce i písečná pláž.
Poslední den jsme opět vytáhli kola a udělali si krátký deseti kilometrový výlet po nejbližším okolí. Vedle Komářího rybníka jsme objevili parádní plantáž borůvek, kterou jsme nemohli nechat bez povšimnutí a pořádně se borůvkama nafutrovali. Další zastávka byla v lese, kam běžně chodíme na houby. Ty ještě nebyly, ale přesto se tam děti krásně na téměř hodinu zabavily.
Poslední den už byl ve znamení odjezdů a příjezdů, kdy nejdřív odjeli po obědě Vrabčáci. Pár minut poté dorazili moji rodiče, aby tam s dětmi strávili následujících pár dní. My ještě rychle udělali nějakou práci na zahradě a večer také odjeli.
2024 ©