28.7. My všichni před objektivem

Už dlouho jsem uvažovala nad profi focením naší rodiny. Ale se svojí rozhodností bych se odhodlávala ještě několik let, takže když jsem se náhodou dala do (internetové) řeči s jednou fotografkou, tak jsem své přání rychle vystřelila, abych si to nestihla rozmyslet.

Následovaly dlouhé přípravyjako domlouvání našich představ o focení, shánění vhodného oblečení apod. Nevyhlo se nám ani jedno rušení již domluveného focení na poslední chvíli, kvůli bouřce.

V den D nebylo počasí ideální (plán byl fotit za slunce, ale to bylo schované za mraky), ale už se nedalo nic dělat. Samotné focení bylo s dětmi pěkná makačka, jejich spolupráce byla téměř nulová. Z původních dvou hodin jsme tak fotili jen jednu hodinu a fotografka poté vyjadřovala vážné obavy, jestli z toho aspoň něco bude.

Naštěstí několik fotek vyšlo a už jen zbývá se rozhodnout, jaké z nich si vystavíme na čestném místě v obýváku (což bude problém, neboť máme s Tomem úplně jiné favority).