Stejný čas v roce, stejní lidé, jen jiné místo. To byla naše letošní dovolená. Tentokrát jsem jí strávili v Bedřichově v Jizerských horách.
Původně jsem se báli, že po sportovní stránce si jí moc neužijeme, ale obě děti nás překvapily. Jitce se v cyklosedačce líbilo a Vítek se při procházkách překonal. Jednou dokonce sám zdolal vzdálenost 13 km - většinu jel na odrážedle, část pěšky. Celkově jsme nachodili přes 30km a na kole ujeli asi 65km.
Dvakrát jsme zdolali rozhlednu (kromě Jitky, která zůstala dole) a jednou šli dolů z kopce po sjezdovce, což Vítka náramně bavilo. Držel se nás za ruce a klouzal po usušené trávě, která se tam válela.
Abychom to všechno zvládli, tak jsme poctivě nabírali sílu jídlem. Všude v lese se dalo najít spousta borůvek, s kterýma jsem se zavděčila i Jitce. Vítek jí je ochotně dával a to nejen do pusy, ale i do mrkvovo-bramborového příkrmu. A každý den jsme měli díky hezkému počasí zmrzlinu, kterou si už Vítek jedl sám, my mu jen pomáhali, aby mu netekla úplně všude.
2024 ©