Několik týdnů dohadování a odvolávání dohodnutého nám trvalo, než jsme se konečně dneska sešli. Věrka tentokrát doma nebyla, ale místo ní jsem měla možnost poznat Marečka. Ten sice hodně času ještě prospal, ale když byl vzhůru, tak se krásně usmíval od ucha až k uchu.
Vítek zase předvedl, jak je zvědavý a musí všechno prozkoumat. Bez povšimnutí nezůstaly především Věrčiny časopisy a kolíčky na prádlo.