Už je to přes půl roku, co u nás byli Lenka s Petrem naposledy. Byla s nimi i Zorka, tehdy ještě štěně. Z té se za tu dobu stala velká slečna. Vítek sice ještě dospělák není, ale už to taky není takové miminko jako tenkrát.
Počasí nám extrémně přálo. Nejdřív jsme si udělali krátkou procházku, při které jsme museli dávat pozor, aby Zorka nezbystřila nějakého zajíce nebo jiné zvířátko. Doma jsme vytáhli židle ven, protože v takovém krásném počasí by byl hřích být vevnitř. Dokonce i oběd jsme nakonec servírovali venku.
Vítek si se Zorkou pěkně pohrál, společně se podělili o misky na jídlo, z kterých si Vítek udělal hračky. My dospělí jsme si pěkně popovídali a nachytali první jarní bronz - Petr se dokonce trochu spálil.