Jezdit na motorce se Vítek naučil dřív než chodit, ale dneškem počínaje na ní, zdá se, zanevřel. Jela jsem s ním na hříště a těsně před cílem se Vítek začal cukat, že už dál nejede. Musela jsem ho vzít za ruku, do druhé motorku a na hříště jsme došli pěšky.
Cestou z hřiště jsem mu motorku opět nabídla a setkala se s nečekaným odmítnutím. Prostě si na ní odmítl vlézt a celou cestu zpátky domů raději šel po svých.
PS: S odstupem času mohu s politováním prozradit, že od tohoto dne ujel na motorce nejvíc pár metrů. Ani nová větší nepomohla...
2024 ©