Vítek bohužel (narozdíl od maminky) nebyl nikdy usínací typ. Bez řečí usíná v podstatě jen v autě či kočáru, občas večer v postýlce, ale jinak to bývá boj. A po takovém dlouhém boji tak není výjimkou, že usne doslova z vteřiny na vteřinu, uprostřed nějaké činnosti.