Stěhování do nového se pomalu blíží, a tak jsem se rozhodla rozšířit své obzory a podívat se na výstavu nábytku. Doma jsem nastudovala cestu a vyrazila. Při hledání veletržního areálu jsem bohužel narazila na svou nově nabytou mateřskou demenci a po hodně dlouhé době bloudila. Kvůli tomu jsem se podívala až za hranice Prahy, prozkoumala snad celé Letňany a křižovatku před areálem projela celkem třikrát, než jsem se tam trefila.
A aby toho nebylo málo, tak na mě Vítek během bloudění řval jak pavián, než jsem zastavila, abych mohla jeho ústa pravidelně ucpávat křupkama. Na ticho to pomohlo, ale zase se zaprasil tak, že jsem se bála, aby si lidi nemysleli, že má nějakou infekční chorobu.
Na výstavě už byl naštěstí hodný a já tak měla klid na prohlížení exponátů. Nejvíc času jsem ale strávila u prodejního stánku se samolepkama na zeď. Koupila jsem dva archy do budoucího obývaku a jeden do dětského pokoje. Zvířátka se Vítkovi evidentně líbila, protože když jsem mu je dala kočár, aby na ně viděl, tak je nadšeně škrábal.
2024 ©