I my patříme mezi rodiny, kterým je Ikea víc než dobrá k tomu, aby jí jednou za čas navštívili. Tentokrát byly naše ambice velké a až na jednu malou výjimku (polštářky) jsme uspěli.
Vzhledem k tomu, že sobota slibovala déšť a navíc se tam měl konat dětský den, tak jsme vyrazili hned na otvíračku, abychom se tam nemačkali. Vítkovi jsme zkusili nevzít kočár a dobře jsme udělali. Vítek poslouchal na slovo, jen občas si dal do tašky (měl vlastní malou) něco, co jsme nepotřebovali. Ve skladu jsme ho spolu s dalšími věcmi naložili na vozík, což se mu pochopitelně moc líbilo.
Kromě jiných drobností jsme si odvezli šatní skříně a skřínky do dětských pokojů, které jsme ještě ten den všechny složili.