Již potřetí jsem udělala Vítkovi dort, aby mohl náležitě oslavit své narozeniny. V sobotní parné dopoledne se u nás proto sjeli obě Vítkovy babičky i dědové, abychom na to slavení nebyli sami a Vítek si to užil se vším všudy.
Kvůli vedru se oslava konala venku ve stínu. Nejdřív přišel na řadu dort, na který se Vítek těšíl nejvíc (ač dorty moc nejí a tomuto taky moc nedal). Svíčky se Tomášovi i přes vítr podařilo donést zapálené, a tak si je mohl Vítek všechny sfouknout.
Další na řadě byly pochopitelně dárky. Ač mě včera Vítek celý den přesvědčoval, že dárky nechce, protože má hraček dost (to má pravdu), tak se na dárky vrhl s neskrývaným nadšením.