Dneska se zase Vítek předvedl. Ráno si dal budíčka krátce po čtvrté hodině a do rána se v posteli už jen tak převaloval, ale naštěstí relativně v klidu, tak se při tom dalo i po minutách spát. Bláhově jsem si myslela, že to bude přes den potřebovat dospat. Omyl. Usnul sice pětkrát, ale pokaždé jen na půl hodinky. I večer šel spát nejpozději za poslední dobu. Dohromady tak naspal za celý den nějakých devět hodin, nechápu.
A protože měl spoustu času, tak si samozřejmě i pár hodin probrečel. Nejsvětlejší okamžik měl na kontrole kyčlí. Zatímco ostatní děti při kontrole brečeli, tak Vítek dostal "záchvat smíchu". Doktor měl radost, že tam konečně má hodné dítě a paní v čekárně ho dávala za vzor své ratolesti, která zrovna chytla hysterák.
Večer zase udělal radost Tomášovi, když se chytnul poprvé za pindíka.