Třetí týden dovolené s dětmi jsme už trávili sami, ale opět na chatě v Krásně. Odjeli jsme tam již v pátek, abychom měli v sobotu dost sil vyjet na vrchol Krudumu. Pohoda to nebyla ani tak, nahoře u rozhledny jsem byla ráda, že se bojím výšek a nemusím šlapat ještě schody na rozhlednu.
Cestou zpět jsme se ještě zastavili u rybníka, kde nás čekalo příjemné překvapení - navezené hromady písku na pláži, které navíc další den dělníci rozhrnuli a vznikly tak parádní písečné pláže.
Druhý den jsme si zopakovali výlet ke Smraďochovi, který smrděl stejně kvalitně jako minulý rok. Při stoupání do největšího kopce na trase nás zastavil výhled na stádo srnek prohánějících se po louce, tak byl aspoň důvod zastavit a kochat se :-) Na stejném místě jako loni na nás čekaly balíky slámy, na kterých jsme museli děti povinně vyfotit, abychom měli každoroční fotku.
Třetí den bylo nádherné počasí, nejteplejší den v roce, a tak jsme se vydali na koupaliště. Voda byla překvapivě teplá, takže jsme do ní každý vlezl hned několikrát. Vítek byl dokonce tak odvážný, že se mnou přeplaval celý rybník tam a zpátky (samozřejmě s kruhem).
Následující den byl opět ve znamení cyklistiky. Využili jsme nejspíš poslední příležitosti, kdy ještě můžeme tahat děti a zajeli do Krušných hor na Boží dar. Najeli jsme 33km, nastoupali 500 výškových metrů, což pro mě s Jitkou za zády nebyla sranda, ale stálo to za to. Příroda byla krásná a na jednom místě jsme našli brusinkové keříky a já s dětmi tak poprvé v životě měla možnost ochutnat čerstvé brusinky. Na závěr jsme se ještě vydali pěšky přes rašeliniště. Po chodníčcích děti krásně ťapali a Vítek se usmyslel, že chce domů rašelinu :-D
Poslední den jsme si udělali výlet k čedičovým varhanům u Hlinek. Nejsou sice tak obrovské jako ty v Pyšné princezně a už vůbec ne tak navštěvované, ale nám si líbily i tak.
2024 ©